laboratorní diagnostika a veterinární poradenství pro malá zvířata po celé České republice i v zahraničí.

VIROVÉ INFEKCE

FeLV - kočičí leukóza (leukémie)

Popis nemoci:

* onemocnění způsobené retrovirem, který v organismu rozvíjí rozmanité klinické příznaky od poruch funkce imunitního systému až po nádorové lymfoproliferativní změny.
* ve vnějším prostředí je virus málo stabilní, působí na něj většina používaných dezinfekčních prostředků, pro přenos infekce je proto nutný přímý kontakt mezi kočkami
* přenos je možný slinami, mlékem, močí a nelze vyloučit ani přenos pohlavním stykem; koťata se mohou nakazit již v děloze matky

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Prevence:

1. Testování: stejně jako u FIV je výsledek testu znám během několika minut,testuje se však přímo přítomnost antigenu (tj. viru nebo jeho části), ne protilátky, proto je možné testovat i kočky, které již byly vakcinovány proti FeLV.
2. Pozitivní jedince izolovat (dále stejné jako u FIV)
3. V případě negativity testu je možné provést vakcinaci kočky. V žádném případě se nedoporučuje vakcinovat netestované kočky!! (Pro možnost šíření viru mezi ostatní!!!)

Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).

 

Feline Leukemia Virus (FeLV)

krev (EDTA), sérum, plasma krev (EDTA)

Imunochromatografický test detekce antigenu FeLV PCR vyšetření (Laboklin) průkaz v biologickém materiálu

206,00 958,00

« zpět

FIV - syndrom získané ztráty imunity

Popis nemoci:

* viróza známá v odborných kruzích od r. 1986, pro svou podobnost s nemocí AIDS u lidí bývá označována jako „kočičí AIDS“
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* neexistuje proti němu vakcína

Virus FIV patří do skupiny lentivirů, je přítomen v krvi, ve slinách, v mlezivu a v mléce. Ve vnějším prostředí je poměrně málo stabilní - pro přenos infekce je proto nutný přímý a relativně těsný kontakt mezi kočkami. Pohlavní přenos zatím nebyl prokázán. Koťata se mohou infikovat již v děloze, během porodu, slinami, mlezivem nebo mlékem.

Virus způsobuje snížení obranyschopnosti (tzv. imunosupresi), následkem je pak snadná vnímavost kočky k infekcím, které by jinak bez problémů zvládla. Období projevu klinických příznaků je velmi dlouhé a může trvat měsíce i roky.

Fáze onemocnění:

1. po nakažení dochází po dobu několika týdnů k projevům horečky, nechutenství, zvětšení mízních uzlin – tzn. poměrně nespecifické příznaky, které pak vymizí
2. kočka se jeví jako klinicky zdravá, pro okolí je však nebezpečná nosičstvím viru
3. postupně se rozvíjejí příznaky spojené s horečkou, nechutenstvím, rýmou, dýchacími problémy, chronickými kožními problémy a parazitózami
4. narůstání obtíží, které díky snížené obranyschopnosti vedou k "uspání" nebo úmrtí kočky

Prevence:

1. Testování: výsledek je znám do 5-10 minut - testují se protilátky v krvi
2. Pokud je v rozporu výsledek testu a klinický stav kočky, je možno provést laboratorní test PCR (polymerase chain reaction), kde se prokazuje přímo genetická informace viru v krvi.
3. Izolace pozitivních koček je nutná, aby nedocházelo k šíření viru. Kočku není třeba hned utrácet, pokud se však začnou objevovat výše uvedené příznaky, je vhodné zvážit euthanázii.

Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).

 

Feline Immunodeficiency Virus (FIV)	krev (EDTA), sérum, plasma EDTA	Imunochromatografický test průkaz protilátek proti FIV	206,00
		PCR vyšetření (Laboklin) kvant. průkaz FIV v biologickém materiálu	1392,00

« zpět

FIP - kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)

Popis nemoci:

* onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů, postihuje nejčastěji mladé kočky

Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných původců onemocnění u koček, ale v organismu vytvářejí protilátky také, což má závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na detekci protilátek v organismu.

Pro nakažení má poměrně velký význam stres, infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami - slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti, pak během 2-5 měsíců umírají.

Onemocnění se projevuje ve dvou formách:

1. vlhká forma, tzv. efuzivní - je charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách
2. suchá forma, tzv. neefuzivní - organismus s virem "bojuje" a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách... Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.

Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.

Prevence:

1. testování - koťata se doporučuje testovat od 10 týdne a opakovaně po 4 týdnech. U dospělých koček postačí testování jednou.
2. Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV)
3. Vakcinace

Onecmonění je neléčitelné a končí letálně (tj. smrtelně).

Diagnostika FIP je hodně složitá a bojují s ní veti na celém světě.

Aby bylo možné říct: "kočka má FIP" musí být splněno několik podmínek:

1) Příznaky "typické" pro FIP:
- apatie
- nechutenství
- hubnutí
- teploty nereagující na léčbu ATB
- zvětšující se břicho, tekutina v dut. břišní či hrudní
- záněty spojivek
- prorůstání cév do rohovky oka
- poruchy chůze
- kývání hlavy ze strany na stranu
2) Laboratorní hodnoty typické pro FIP:
- anémie
- snížené leukocyty
- zvýšené neutrofily (v průběhu nemoci)
- zvýšený kreatin
- zvýšená alanin transamináza a alkalická fosfatáza
- zvýšený bilirubin
- zvýšený sérový protein (> 7,8 g/dl)
- zvýšený protein v břišní tekutině (5 – 12 g/dl)
- tekutina (punkce) je žlutá, viskózní (na vzduchu se sráží)
- titr protilátek proti koronavirům 1:1280 a více
- pozitivní výsledek na přítomnost koronavirů krvi či tekutině (met. PCR)

Pokud jsou tučně označené parametry splněny, jedná se "pravděpodobně" o FIP. Ale každý případ je nutné hodnotit individuálně.

Jen pro rychlou orientaci - rozdíl mezi výsledky vyš. na koronaviry u zdravé a nemocné kočky.
1) ZDRAVÁ KOČKA:
- může mít protilátky proti koronavirům (rychlotest)
- může mít pozitivní titr protilátek < 1:1280 (ELISA)
- může mít koronaviry v trusu (PCR) = nosička korona
- NEMĚLA by mít koronaviry (RNA) v krvi (PCR)

2) NEMOCNÁ KOČKA FIP:
- může mít protilátky proti koronavirům (rychlotest)
- může mít pozitivní titr protilátek > 1:1280 (ELISA)
- nemusí mít protilátky (tělo už nemá sílu s viry bojovat)
- může, ale nemusí mít koronaviry v trusu (PCR)
- MÁ koronaviry v krvi nebo tekutině (PCR)

Nezmutovaná forma koronavirů se nachází ve střevech. Dlouhodobý stres, nemoc nebo neznámá příčina může vést ke zmutování viru, ten změní svoji strukturu a dokáže pronikat do cév. Proto lze zmutovanou formu najít oproti nezmutované v krvi a tekutině.

 

Feline coronavirus (FIP)

trus, rektální výtěr, EDTA, tekutina   krev (EDTA), sérum, plasma krev (EDTA), sérum, plasma

Real Time PCR vyšetření průkaz koronavirů v biologickém materiálu Imunochromatografický test průkaz protilátek proti koronavirům Sérologické vyšetření (ELISA) průkaz protilátek proti koronavirům (titr)

726,00 206,00 505,00

« zpět

HERPESVIRUS

Popis nemoci:

* viróza projevující se nejčastěji výtokem z očí, zánětem horních cest dýchacích, záněty v očích – onemocnění často zlehčované jako „kočičí rýma“
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Původcem onemocnění je kočičí a-herpesvirus (FHV-1 = feline herpesvirus 1)
Kočičí herpesvirus je DNA virus s obalem, jehož typickou vlastností je termolabilita, takže jeho množení neprobíhá při vyšších teplotách než 37°C. Toto je také důvod proč jeho hlavní patologické působení je vázáno na chladnější partie těla jako je sliznice dutiny nosní a spojivka.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je většinou 5 – 10 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy).
3. Rozlišujeme akutní fázi onemocnění a chronické nosičství (zvíře, které prodělalo tuto infekci se stává nosičem viru. Vir se ukrývá v nervové tkání. Spouštěčem pro opětovné vylučování viru do prostředí je stres, jiné infekční nemoci, léky tlumící imunitní systém atp. Vylučování viru trvá zhruba 1 – 2 týdny a nastupuje 4 – 10 den po stresové situaci.
4. Při akutní fázi jsou nejdříve postiženy dýchací cesty, projevem je výtok, rýma, pšikání, zasychání hlenu u nosních dírek, případně krvavý výtok. Dále jsou postiženy oči – zde se projevuje výtok, zánět, vytlačení třetího víčka, vřed na rohovce. Herpesvirus se může projevit i zánětem pochvy, dělohy, což způsobuje poruchy reprodukce a potraty. V ústní dutině můžeme nacházet vřídky, pupínky, kočka nadměrně slintá. U chronicky nemocných koček projevy onemocnění nejsou tak výrazné.

Prevence:

1. Testování: PCR vyšetření z biologického materiálu
2. Každoroční vakcinace (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)

 

Herpes virus (FHV)

výtěr spojivky, nosní výtěr, výtěr pohlavních orgánů EDTA)

PCR vyšetření (Laboklin) průkaz v biologickém materiálu

958,00

 

« zpět

CALICI VIRUS

Popis nemoci:

* viróza projevující se nejčastěji erozí, afty na sliznici jazyka, popř. v dutině ústní, výrazným sliněním, respiračními potížemi
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Původcem onemocnění je Kalicivirus, který se řadí mezi jednovláknové RNA viry neobalené, čeleď Caliciviridae, rod Vesivirus.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je individuální, průměrně 14 dní, krajní hodnoty 5–30 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem. Virus je vylučován primárně slinami, sekretem z nosu a očí. Lze jej nalézt i v moči a trusu infikovaných koček (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy). Přenos aerosolem je nepravděpodobný.
3. Rozlišujeme akutní fázi onemocnění a chronické nosičství (zvíře, které prodělalo tuto infekci se může stát nosičem viru.  Kočky po akutní infekci vylučují virus až 30 dní. Asi 50 % koček vylučuje virus 75 dní po infekci a 15 až 20 % koček zůstávají jako asymptomatičtí nosiči kaliciviru po celý život. U chronicky infikovaných koček pokračuje replikace viru v povrchových buňkách epitelu tonzil a okolní sliznice. Tato replikace přetrvává i přes normální funkci imunitního systému. Mechanismy, kterými kočičí kalicivirus unikne imunitní ochraně u přenašečů nebyly zjištěny. Uvažuje se o tom, že místo replikace je částečně chráněno před imunitními efektorovými mechanismy a vznikají nové antigenní varianty viru. Kočky, které se stanou přenášeči viru, jej vylučují kontinuálně. Stávají se zdrojem infekce pro citlivá zvířata.
Při akutní fázi je nejčastěji postižena dutina ústní, ve které se tvoří eroze, afty na jazyku, vyskytuje se nadměrné slinění, dále se může dostavit pneumonie, kašel, zánět spojivek, poruchy reprodukce. Všeobecně je onemocnění doprovázeno horečkou, částečnou anémií, zvíře vyhledává chlad a objevují se neurologické symptomy (poruchy chování). Vyskytnout se mohou také průjmy, zvracení, poruchy ledvin a jater. Méně než respirační forma kalicivirozy se vyskytuje forma rheumatoidní, která se projevuje kulháním (tzv. syndrom kulhání koťat). Onemocnění je provázeno vysokou horečkou, bolestivostí svalů a otoky kloubů. Tyto symptomy vymizí zhrhuba za 2 – 4 dny. U chronicky nemocných koček projevy onemocnění nejsou tak výrazné nebo se nevyskytují vůbec.

Prevence:

1. Testování: PCR vyšetření z biologického materiálu. výsledky PCR vyšetření musí být interpretovány opatrně, protože existují různé kmeny kočičího kaliciviru. Často vznikají falešně pozitivní výsledky vyšetření. U chronických infekcí je potřeba vyšetřit několik stěrů opakovaně po sobě.
2. Každoroční vakcinace  (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)

 

Calici virus (FCV)

výtěr spojivky, nosní výtěr, výtěr pohlavních orgánů EDTA)

PCR vyšetření (Laboklin) průkaz v biologickém materiálu

958,00

 

« zpět

PARVO VIRUS (Panleukopenia)

Popis nemoci:

* Panleukopenie je vysoce nakažlivé, často smrtelné virové onemocnění koček. Původcem onemocnění je virus panleukopenie koček, který je příbuzným virusu parvovirozy psů.
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Virus nejvíc poškozuje rychle dělící se buňky v kostní dřeni, lymfatických tkáních, epiteliích střeva a u mláďat taky mozeček a sítnici. U březích koček prostupuje placentou a infikuje rychle se dělící zárodečné a plodové buňky. Tím způsobuje úmrtí zárodků, potraty a porody mrtvých koťat. U koťat infikovaných po narození porušuje virus především buňky v mozečku, čím způsobuje narušenou koordinaci pohybu a třes.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je obvykle 2 – 10 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy). Virus se vylučuje všemi sekrety a je odolný - ve vhodném prostředí přežívá více než rok.
3. Po inkubační se objeví horečka, nechutenství, zvracení, třes, neschopnost koordinace pohybů. Později začíná průjem, často krvavý. Dále se vyvíjí silná dehydratace. Nemoc trvá 5-7 dní. Malé koťata hynou často do 24 hodin po projevu prvních klinických příznaků. Úmrtnost u mladých koťat je 25-90%.  
4. U dospělých zvířat se nemoc může plně rozvinout při imunitním oslabení organizmu (gravidita, laktace, kastrace apod.)

Prevence:

1. Testování: Přítomnost parvoviru v organismu můžeme prokázat buď imunochromatografickým testem, kde se stanovuje antigen parvoviru nebo PCR metodou z biologického materiálu.
2. Každoroční vakcinace  (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Rehydratace
6. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)

 

Panleukopenia (FPV)	trus	Imunochromatografický test detekce antigenu FPV	206,00
		PCR vyšetření (Laboklin) průkaz v biologickém materiálu	958,00

 

« zpět